Vyšný-Miesau

Skupina mladých členů spolku pod vedením paní Kroupové již po několik let pečuje o zmizelou osadu Vyšný mezi obcemi Křišťanov a Zbytiny. V rámci projektu PHARE tu byla umístěna na vyhlídce informační tabule.

V průběhu roku 2004 bylo rumiště nacházející se na rozvalinách a základech bývalých budov částečně vyčištěno. Bylo vybráno místo pro postavení kapličky, která zde byla znovu postavena a vysvěcena v létě 2004.Náročná práce pokračuje i v roce 2005, kdy území přiléhající ke komunikaci bylo důkladně vyčištěno. Křoviny myseli být vyřezány a tráva vysekána. Při prováděných pracech byly náhodně objeveny původní studny. Po společné dohodě jsme nadezdívky studní nad úrovní terénu obnovili jako připomínku lidského osídlení v těchto místech.

Historie osady Vyšný:
Vyšný – Miesau – zaniklá osada, jedno z prvních míst osídlení na katastru Krišťanov. Patřilo ke klášteru ve Zlaté Koruně, který sem pozval osídlence. První zmínka se proto objevuje v zakládací listině Zlatokorunského kláštera v roce 1393, kde je osada selských usedlostí nazývána jako Ebenaw – náhorní plošina. Další záznam je z roku 1398, a to již jako Muesau, neboť zde byl rozsáhlý mokřad. Byla zde i jedna z prvních skláren na Šumavě, která vyráběla tabulové sklo, jenž bylo předmětem vývozu do Norimberka. První zmínka o ní je datována do roku 1602 s tím, že přežila do roku 1793.
Původní kaple byla lokalizována ve středu obce. V roce 1962 však byla stržena. Kapličky provázely vždy 4 jasany. Členové spolku zde vysadili 5 lip, protože zde lípy také vždy byly. K osadě patřilo 7 studní, přičemž relikty 4 z nich už byly objeveny. Tyto studně sloužili nejenom osadníkům, ale zásobovaly částečně i Arnoštov, především sklárnu, vzhledem k tomu, že tam zásoba vody nedostačovala.
Přestože se osada nachází v klimaticky nehostinném prostředí, má dobrou lokalizaci. Díky ní zde přežívají staré třešně a dokonce i jabloň z období posledního osídlení v 60. letech. V 19. století se tu pěstoval len a dokonce zde bylo i několik sedláků, kteří si přivydělávali prodejem medu.
Jako jedna z poslednícj rodin, která tu pracovala v dobách budování socializmu byla rodina Králíků ze Slovenska. Starala se o mladý skot a posléze o ovce, které zde byly v jedné z posledních stájí před stržením ustájeny.
V těsné návaznosti je vyhlášena přírodní rezervace ‚Farský les‘ s velice cennou mokřadní vegetací.