Sedmidomí-Siebenhäuser

kaple na Sedmidomí15.6.2008 15:00 Ve spolupráci s obcí Zbytiny a podpůrným spolkem Svatá Magdalena – Augsburg (potomci původních německých obyvatel) jsme se podíleli na rekonstrukci kaple v Sedmidomí, která byla uvedeného dne znovu oživena na upomínku obětem násilí.
„Láskou k porozumění.“

Bývalá obec Spálenec představuje rozptýlené osídlení na jížním výběžku granulitového pohoří. Spálenec se dělí na Sedmidomí (940 m n. m.), Mlýnský kout, Moderwinkel, Čtyřdomí, Hou Brenntert a Wolfsgasse. Dřevorubecká obec byla založena v roce 1700 knížetem Johannem Christianem z Eggenbergu na panství Krumlov. Původní osídlení spadá již do 16. století. V té době byly po požáru pralesa na Dlouhém hřbetu pozváni k mýcení bavorští dřevorubci z Tyrolska, kteří se usadili na území Sedmidomí. K obci Spálenec patřila i zastávka na železniční trati Volary – Prachatice. K této zastávce vedla lesní úzkokolejná železnice, která byla vybudována z důvodu rychlé likvidace polomů vokolí Knížecího stolce, po které se i ze sklárny Arnoštov dopravovaly sklářské výrobky a dřevo ze Schwarzenberských lesů na Dlouhém hřbetu. Na zpáteční cestě se po železnici přivážely suroviny pro sklárnu.
opravená kapleopravená kaple Obec Spálenec patřila k farnosti Zbytiny. Kaple v Sedmidomí byla postavena na památku 32 padlých v první světové válce. V roce 1íšě byla kaple přestavěna za podpory obyvatelů Sedmidomí a slavnostně posvěccena zbytinským farářem Eduardem Pechtlem.
V Sedmidomí kvetl v této době společenský život (hudba, divadlo, sport, kuželky atd.) stejně jako veškerá řemesla. Nacházely se zde čtyři hospody, dva mlýny a pily, čtyři krámy, mlékaárna a spořitelna Raifeisen. Obec se pyšnila i základní školou (trojtřídkou).
Osada Sedmidomí nebyla ušetřena ani tragických následků ohně 26. května 1910, kdy shořelo 15 domů a 79 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Ke zmírnění tohoto neštěstí přispěla pověstná sousedská pomoc spočívající v peněžní sbírce a příspěvku pražského zastoupení.
Obyvatelé hovořili vlastním bavorským dialektem, do kterého se občas přimísila i slova česká (Gulatschen – koláče, Ribiseln – rybíz…).
Na polích se pěstovaly brambory, žito, zelí, tuřín a ve 30. letech i jarní pšenice, oves a jetel atd. Pěstování lnu představovalo po staletí významný zdroj příjmů.
samotaNástupem 30. let se do obce vkradlo pozdější období velkých obětí. Na základě Mnichovské dohody v roce 1938 bylo také území Spálence přičleněno k Německu, pod správu Bavorska (Deutsche Gau Bayerische Ostmark). Již rok poté vypukle 2. světová válka a většina otců a synů byla povolána do německé armády (Wehrmacht). Válečná doba, zvláště pak léta 1943 – 1944, znamenala ztráty mnoha životů. Celkem ze všech osad dnešní obce Zbytiny padlo 121 mužů. Počátkem roku 1945 se válečné hrůzy zesílily náporem uprchlíků ze Slezska a hrůzným poznáním dopadu násilí v koncentračních táborech na příkladu židovských žen na „Pochodu smrti“ do Volar. Americká armáda osvobodila území Spálence 7.5.1945 a celé území bylo převzato opět do českých rukou. Během roku 1946 zakryl území Spálence stín vysídlení německého obyvatelstva do Německa většinou do Švábska. Obyvatelé české a slovenské národnosti začali hospodařit na opuštěných německých dvorech. Z těchto osídlenců zůstal v osadě jen malý počet a rozbořené domy včetně školy byly v 60. letech srovnány se zemí. Na neúrodných zemědělských plochách se rozšířil les, bývalá pole, louky a pastviny byly zceleny, aby se umožnilo použití těžké zemědělské techniky. Na obhospodařování zemědělských ploch se nejdéle podílely státní statky. V současnosti hospodaří na zemědělských plochách ve Spálenci zemědělské společnosti a soukromý zemědělec Jan Uhlíř z Dolní Sněžné. Chov zvířat se zde zameřuje na masný skot a ovce. Lovná zvěř je v péči mysliveckých společností Tetřívek a Magdaléna. V rozsáhlých lesích silně postižených v roce 2007 oránem Kyrill hospodaří Vojenské lesy a statky Horní Planá a Lesy České Republiky. Po zrušení obce Spálenec spadá území pod správu obce Zbytiny.
Celé území Spálenec se nachází v Chráněné krajinné oblasti Šumava a částečně zasahuje i do Národní přírodní památky Blanice.
Zatímco v roce 1942 žilo v obci 555 stálých obyvatel ve 105 domech, v současnosti bydlí trvale ve Spálenci 3 občané ve 2 domech. Zbývajících 13 domů je využíváno k rekreaci.
K radosti šetrných turistů zůstává na místě zmizelých osad a domů půvabná krajina protkaná sítí drobných sakrálních památek zachovaných a obnovených díky společnému úsilí bývalých i současných obyvatel Zbytinska. Krajina poznamenaná nasilím minulosti je výzvou k hledání štastnější budoucnosti.